Když jsem se seznámil s dívkami online, dal jsem jasně najevo, že chci mít vážný vztah. V době, kdy jsem se seznámil se Sárou, mi bylo už šestadvacet a byl jsem absolutně připravený se oženit a mít děti. Měl jsem peníze, ambice a příležitosti. Byla to velmi mladá dívka, ale nic v jejím životě nefungovalo tak, jak by chtěla: rodina po ní požadovala peníze, z koleje ji vystěhovali kvůli neplacení a se studiem nebyla spokojená. Souhlasila, že si mě vezme jakýmkoli způsobem, aby se jí žilo dobře. Měla jsem ji moc ráda, protože byla nejen hezká na pohled, ale také skvěle konverzovala a rozuměla mým vtipům. Slíbil jsem jí, že se v blízké budoucnosti vezmeme, a sami jsme se snažili o dítě. Půlroční snažení bylo neúspěšné a v práci jsem se seznámil s krásnou a zralou Monikou, která byla sice starší než já, ale měla už tříletou dceru. Nejdřív jsem s nimi trávila čas, protože jsem chtěla hlídat děti, a pak mě nějak napadlo, že tohle je moje ideální rodina.
Odešel jsem od Sáry s tím, že jsem se zamiloval. Moniku jsem až tak moc nemiloval, ale doufal jsem, že si na ni časem zvyknu. Byl jsem šťastný, že jsem otcem, a kromě toho jsme měli dvojčata, a já byl posledních osm let v sedmém nebi, dokud jsem na prahu školy nepotkal Sáru se sedmiletým klukem. Vyzvedával jsem dceru a tady byla moje bývalá přítelkyně s klukem, který vypadal úplně stejně jako já.
Sára se nezapřela – moje dítě. Věděla o něm, už když jsem odcházel, ale schválně mi nic neřekla. Syna vychovávala sama a sama si vydělávala peníze. Je velmi samostatná a nepotřebuje mou pomoc ani omluvy. Podívala se mi na dítě a odvedla chlapce domů. Nedala mi adresu ani nové číslo.
Mám smíšené pocity, ale dobře vím, že se na ni zlobím. Byla jsem hloupá a zaslepená myšlenkou na rodinu, kvůli které jsem vyměnila lásku za cizí dítě, ale jak to, že mě nezastavila, když věděla, že je těhotná? Kdybych to věděl, nikdy bych neodešel a náš život by se odvíjel jinak. Vychovávala bych syna od jeho narození, a co teď? Sára se mi ani nepodívala do očí, ani o mně neslyšela, a já si nebyl jistý, jestli bych měl dohánět ztracený čas, protože jsme se s Monikou měli dobře a dvojčata se nenarodila tak dávno… Přesto byla škoda, jak to dopadlo.
