I na svatbě dala tchyně své milované dceři při přípitku napomenutí:
– Pokud se odváží podívat na jiné dívky – odežeňte ho. Moje dcera je jediná a jedinečná, její manžel ji musí zbožňovat a milovat, a pokud se dívá po jiných, není jí hoden.
Nemusím vám říkat, jak nepříjemné bylo slyšet to před všemi přáteli a příbuznými na dovolené. Někteří si mohli myslet, že se to už stalo, a tak mě tchyně pokárala, nebo spíš varovala. Hned na začátek vám řeknu, že vůbec nejsem večírkový člověk a nikdy mě ani nenapadlo podvádět. Dokážu trávit čas s přáteli nebo raději líně hrát počítačové hry, sedět celý den doma, ale moje žena pořád někam chodí, něco dělá, s někým se seznamuje, komunikuje.
Nevěnoval jsem tomu velkou pozornost, dokud se nějak nezapomněla odhlásit z facebookového účtu na svém domácím notebooku a mně začaly chodit stovky oznámení od jakéhosi “Roberta”, který na ni doma čekal, posílal fotky svého nahého trupu a z korespondence bylo jasné, že ho moje žena hodlá navštívit, a v odpověď posílal neméně explicitní fotky.
Jelikož jsem ji při nevěře přistihl, nepopírala to. Souhlasila, že si sbalí věci a přestěhuje se k mým rodičům. Zřejmě jen tchyně nebyla připravená. Přiměla mou ženu, aby mi zavolala, omluvila se a požádala mě, abych se k ní nastěhoval zpátky, protože jsme si právě vyzvedávali rozvodové papíry. Tchyně opravdu nechtěla, aby se dcera rozvedla, a tak se osobně dostavila na návštěvu, když jí nikdo nevolal.
– Jsi chytrý chlapec, víš, že bez mé dcery nepřežiješ. Vařila ti a připravovala tě do práce. Je velmi starostlivá, jen se jí od tebe nedostávalo dostatečné péče, a tak se dívala jinam.
– Já jsem nejen chytrý, ale i velký kluk, umím se o sebe postarat. A kdyby se jen dívala jinam, takhle na to šla.
Tchyně mě s pláčem prosila. Ospravedlňovala svou dceru, jak nejlépe uměla, a já si nenechala ujít příležitost jí to připomenout:
– Na svatbě jsi řekla, že nevěrníky je třeba vyhnat.
– Přesně to jsem dceři řekla…
– A já se mám smířit s nevěrou? Moji rodiče se o mě také bojí a také chtějí, aby si mě moje žena vážila. Jestli se bojíš, že po tvé dceři nic nezůstane, tak se nebojíš zbytečně. Byt je rodičů, napsaný na ně, nemáme žádné děti – nic jí nedlužím. Ať ji teď Robert zaopatří.
Bývalou tchyni jsem vyhodila ze dveří, aniž bych cítila nějakou zášť nebo smutek. Věděla jsem, že to přejde a zapomene se na to, a přede mnou je jiná rodina, opravdová, bez podvádění a drsných řečí. Ve skutečnosti se tchyně trefila, předpověděla nevěru, jen se mýlila v tom, kdo podvádí.
