Tchyně byla skvělá, dokud neodmítla zaplatit vnukovi školkovné
Já i moje rodina žijeme velmi skromně. Vychováváme našeho syna. Jsou mu teprve tři roky. Nejprve jsem ho dala do školky. Na začátku roku. Nastoupila jsem do práce, skončila mi mateřská dovolená, ale na našem rozpočtu se to příliš neprojevilo. I nadále jsme chudí. Ani nekupujeme nic navíc, ale sotva vyjdeme s penězi.
Výše měsíční platby za školku je dva a půl tisíce. Byli jsme s ní docela spokojení. Na další třídy jsme dítě nezapsali – není z čeho.
Jednoho dne nás přijela navštívit moje matka. Zůstala dva týdny. Starala se o vnuka, brala ho na zahradu a taky ho odvezla zpátky. Když jsme se vrátili domů, začali jsme to dělat sami. A pak jsme dostali účet od učitelky ze školky na pět tisíc rublů. Další platba. Byla jsem v šoku! Jak se ukázalo, maminka se rozhodla přihlásit syna na několik aktivit navíc, včetně logopeda, sportu a tance.
Když skončil měsíc, všechno jsem zrušila. Jen za uplynulý čas už musela zaplatit. Začali jsme s manželem přemýšlet, kde vzít peníze. Manžel navrhl, že si půjčí od své maminky. Tak jsme to udělali. Po zprávě, za jakým účelem jsme si peníze půjčili, nám tchyně oznámila, že souhlasí s tím, že zaplatí kroužky navíc. Po rozhovoru mého manžela s maminkou mi peníze přišly na kartu se vzkazem pro vnuka.
Upřímně řečeno, zpočátku jsem se cítila nepříjemně, že se nám tchyně rozhodla pomoci. Jak se můžeme s manželem považovat za rodiče, když nejsme schopni zajistit našeho jediného syna? Později jsem si na měsíční účtenky zvykla a uvědomila jsem si, že na tom není nic špatného. Proč by vlastně babička nemohla platit za volný čas svého vnuka? Je to stejné, jako když mu dává hračky nebo věci.
Moje tchyně už dva roky platí vnukovi kroužky. Nikdy se s placením neopozdila. Nikdy jsme jí to ani nepřipomínali nebo se jí neptali. Rok ve školce před školou je nejdůležitější. Tam přece probíhala příprava na všech stupních. Tyto třídy nebyly zadarmo. Za pár let jsme se s manželem nezlepšili. Takže opět nastala otázka placení. Jak se připravit na školu, aniž bychom tyto kurzy absolvovali? Školák bude dobře vstřebávat látku, když bude umět psát a číst. Jinak začne v programu zaostávat.
Zavolala jsem tchyni a snažila se ji přesvědčit, aby zrušila hodiny s logopedem. Můj syn mluvil dobře a logoped už nebyl potřeba. A místo toho mohly být peníze přesměrovány na školní předškolní vzdělávání. Tchyně mi věcně řekla, že přípravné třídy platit nebude a že logopeda by opravdu měli zrušit. Bylo by to pro ni dokonce jednodušší.
O pár dní později jsem šla na manikúru. A manžel se synem šli za tchyní. Když jsem přišla domů, viděla jsem, že manžel je rozrušený a naštvaný. Hned jsem věděla, co se děje. Můj vnuk řekl babičce, že nechodí na žádné hodiny. Místo toho se ale chystal do první třídy. Manželova matka se strašně rozzlobila. Nazvala nás lháři a obvinila nás, že jsme zlí. Také dodala, že už od ní neuvidíme žádné peníze. A řekla nám, abychom jí vrátili to, co jsme utratili před měsícem.
Zavolala jsem jí zpátky, nabídla jsem jí vyjednávání, ale ona mě ani neposlouchala. Prostě to odbyla s tím, že je to fakt. Nedovolila by, aby ji někdo podváděl. Už toho měla dost. A ty kurzy si budeme muset zaplatit sami.
Tak teď nevím, co mám dělat. Když už tchýně neplatí školku, nebudeme platit ani kurzy. A můj manžel se ještě ke všemu postavil na stranu své matky. Asi mu nakukala spoustu blbostí, kterým uvěřil. Udělala na něm dobrou práci, že?
