I ta nejrodinnější rodina je schopna kvůli penězům podvádět a zrazovat. Nika se ukázala být právě takovou.
S manželem jsme ji vychovávali v lásce, vždycky jsme ji učili dobrým věcem, a když se stala dospělou, nemohli jsme se radovat, že jsme vychovali tak chytré děvče. Dobře studovala, našla si dobrou práci a její manžel je pohledný a pracovitý. Zdálo by se, co ještě potřebujeme ke štěstí? Ukázalo se, že potřebuje byt.
Anna k této otázce přistupovala opatrně, často si stěžovala na drahý nájem a na neschopnost a zbytek života seškrábat na osobní byt, a to nás s manželem přivedlo na myšlenku prodat náš velký byt a výměnou koupit malý pro dceru a alespoň pokoj na koleji pro nás.
Vyměnili jsme náš pohodlný život za nemovitost pro dceru, protože ona opravdu toužila po vlastním bydlení. Nebylo šťastnější chvíle, když jsme jí předávali klíče a ona plakala radostí a všem nám děkovala.
Bylo to jen šest měsíců poté, co Anna s Frankem prodali byt a přestěhovali se do malého města. S manželem jsme to nemohli pochopit. Prodali jsme všechno naše, abychom dceři koupili byt v hlavním městě, i když byl mnohem dražší. Navíc se s námi ani neporadila.
A později se ukázalo, že ten byt vlastně nepotřebovala, jen ty peníze. Ve fázi prodeje našeho bytu požádala, abychom jí dali peníze, a ona s manželem si vzali něco pro sebe, ale my jsme se rozhodli, že bude lepší dát hodnotný dar v podobě bytu. A zadarmo. Dcera se zetěm se právě zadlužili na půjčkách a nemohli je splácet, takže byli ochotni prodat všechno na světě, včetně našeho daru.
Teď bydlí někde v ošuntělém bytě v domě určeném k demolici, ale trávili se mnou a mým manželem tolik času… A já si myslela, že se Anně daří dobře a nikdy nic nepotřebuje, že jsou tak pracovití a vždycky mají peníze.
