Před nedávnem jsem sama oslavila padesátku. Jsem v životě velmi dobře usazený – mám práci, manželku se dvěma dětmi, rodiče také. Máme v rodině skoro pořád idylku, i když se občas pohádáme: děti se o něco nepodělí nebo se s manželkou z toho či onoho důvodu rozkmotříme. Ale myslím, že všechny normální rodiny jsou takové. Neexistuje nic takového jako dokonalá bílá a nadýchaná, která se ani jednou za život nepohádá. Neexistuje nic takového jako dokonalá žena nebo dokonalý muž, natož dokonalé dítě. Ale někteří lidé uvažují trochu jinak.
Byl jsem v kavárně na narozeninové oslavě u starého přítele a mnoho z pozvaných lidí jsem neznal. Vlastně jsem se ani s nikým nechtěla seznamovat, ale přistoupila ke mně statná žena v letech. Byla už podnapilá a ráda našla volné uši, aby mi řekla, co si myslí o mužích po padesátce.
– Muži se pořád kvůli ničemu trápí! Stačí, aby vkročili do stáří, a začnou si představovat všechno možné – infarkt nebo bolest jater. Ale když jsi byl mladý, neměl jsi tolik pít, to by tě nic nebolelo! A ten věčný pesimismus? Ani si toho nevšimnete, ale nejspíš se vždycky díváte na nejhorší verze všeho a vaše sklenice je poloprázdná. Všichni muži jsou takoví, já vím. Občas potkáš někoho, kdo si o sobě myslí, že je hodně sám, ale muži mají tendenci si myslet, že jsou stejně jako dobrý alkohol s věkem lepší a hezčí, i když to vůbec není pravda. Nemůžu vystát ty šedivé vousy a staromódní oblečení. Člověk o sebe nikdy nedbal a v padesáti zapomene, že si musí udržovat vzhled. Kolik znám mužů, a všichni mají v padesáti stejné koníčky – popíjení s kamarády, rybaření a hádky se ženami. Nikdo nepřemýšlí o rozvoji a motivaci, o nic neusiluje a zaleze do důchodu. Vy, muži, to všechno můžete popírat, ale sami na podvědomé úrovni chápete, že už dávno nejste pro opačné pohlaví tak atraktivní jako v mládí, a stáváte se velmi přístupnými. Mluvíte o ženách, ale z jednoho komplimentu se rozplýváte jako cukr v čaji. Znám tě dobře, ach, jak já tě znám!
Přikývl jsem na slova nového známého a nenapadlo mě, že by mělo smysl se hádat. Ona je zřejmě vševědoucí, že vidí smítko v cizím oku a nevšimne si trámu ve svém. Každý se s věkem mění, ale lidé jsou různí a já si myslím, že jsem dokonalým příkladem výjimky z jejích nepsaných pravidel a znalostí. Ale kdo může takové ženě něco dokázat?
Souhlasíte s tím, co říká o mužích? Jsme s přibývajícím věkem opravdu tak špatní?
