Bylo mnohem snazší žít a pracovat, když jsem nebyla sama. Byla tu moje žena a dcera a tíha po celodenní práci se při rodinných večeřích nějak vypařila. Teď, když je manželka pryč a dcera má svůj vlastní život, se cítím slabý a věčně nemocný. Bolí mě kosti, špatně se mi chodí, lidé v práci mi neustále naznačují, že bych měl jít do důchodu, a mám strach. Když teď odejdu, důchod bude malý, nebudu si moci dávat stranou na přestavbu letního sídla nebo pohodlný život. A bohuţel s nimi s výlety někam nebo koupit nový nábytek, ale já bych ráda dostavěla dům.
Abych se konečně ujistil, že mohu odejít ze zaměstnání, řekl jsem dceři, že přemýšlím o důchodu. Okamžitě se zaradovala, jako by to byla ta nejlepší zpráva, kterou jsem za poslední dny slyšela.
– Tati, konečně! Celý život jsi pracoval a teď si zasloužíš dovolenou. Můžeš zůstat na letním sídle déle, i kdybys tam chtěl trávit zimu, koupíme s Markem dobrý kotel a budeme tě častěji navštěvovat.
– A co peníze? Za důchod si stavební materiál nekoupíš…
– Na peníze zapomeň. Oba s Markem pracujeme, nemůžeme vám pomoci? Vůbec se o nic nestarejte, pomůžeme vám s léky a jídlem. Můžete s klidným svědomím rezignovat.
S tím jsem tak nějak počítal. Stavěla jsem dům ne pro sebe, ale pro budoucnost svých dětí a vnoučat, a s jídlem a léky jsem si nějak poradila sama.
Asi dva měsíce jsem žila ve sladké nevědomosti a dobré náladě, aniž bych si uvědomila, že mě zeť tiše nenávidí za to, že jsem dala výpověď. Byl skoupý na to, aby investoval peníze do rodiny, a pak si dcera začala říkat o trochu peněz na mou kartu nebo mi dávat svou. Mark mlčel, ale na oslavě narozenin mi všechno řekl. Jak by se rodiče neměli stát pro své děti přítěží a jak jsem drzá, že po nich dvakrát měsíčně chci peníze, i když jsem si o ně sama nikdy neřekla.
Bylo to velmi nepříjemné. Dcera se mě snažila utěšit tím, že toho Mark řekl moc, protože se mu v práci nedařilo, ale já věděla, že řekl, co si myslel. A je pravda, že on má rodinu, vlastní rodiče, kterým musí pomáhat, a já jsem tady se svým důchodem… Na jednu stranu si zasloužím, abych dceři pomohla, ale protože to zasahuje do jejího štěstí, možná bych se měla vrátit do práce, dokud nedokončím dům. Pak budu mít na všechno dost, ale dokud bude probíhat stavba, budu na ni muset sehnat peníze sám.
