Ve stáří člověk potřebuje komunikaci víc než cokoli jiného. Prožil již náročný život a nyní chce od svých blízkých klid, pohodlí a péči. Ne všechny děti jsou však připraveny postarat se o své staré rodiče. Nikoho neodsuzujeme, chceme jen vyprávět jeden krátký příběh.
Jednoho dne se syn rozhodl, že jeho otec příliš zestárl a zatěžuje rodinu. Dal ho do domova důchodců. Když se vrátil, jeho pětiletý syn se otce zeptal:
– Napsal sis adresu, kam jsi dědečka odvezl?
– Chceš ho navštívit?
– Chci vědět, kam tě mám vzít, až budeš starý…
Tento příběh nám připomíná, že osud našich rodičů se může opakovat i nám.
Mějte své rodiče rádi!




